Jako diastázu označujeme rozestup přímého břišního svalu (musculus rectus abdominis) v místě bílé linie (linea alba) v prostoru mezi hrudní kostí a horním okrajem pánve. Tato vazivová tkáň se postupně oslabuje a ztenčuje a v důsledku narůstajícího nitrobřišního tlaku, např. při zátěži, se obsah břišní dutiny skrze toto oslabení vyklenuje směrem ven a tvoří na břiše typickou stříšku.
Diastáza nijak nebolí, ale svědčí o nesprávné souhře nejenom břišních svalů, která může vést mimo jiné k obtížím v oblasti páteře.
Diastáza se vyskytuje u žen i mužů, častěji u jedinců obézních, u dětí, sportovců nebo v a po těhotenství.
Na vzniku diastázy se podílí nesprávné držení těla (svalové dysbalance, tuhý hrudní koš), dysfunkce pánevního dna, dysfunkce bránice (chybný dechový stereotyp), obezita, dále také vysoký věk a genetika. Z toho vyplývá, že diastáza není jen problémem břišních svalů, ale problémem globálním, tedy celého těla.
Nácvikem správného zapojení svalů trupu do jejich fyziologické souhry a jejich adekvátním posílením jsme ve většině případů schopni s tímto nejen estetickým problémem úspěšně bojovat.
